Dejte při jízdě v noci dejte pozor

26. 11. 2020

Pravděpodobnost, že nehoda za tmy bude smrtelná, je více než dvakrát vyšší než za dne. Nesprávně seřízené světlomety snižují dohlednost až o 30 metrů, mohou však také až 20x zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů. Neustále je třeba připomínat základní zásadu bezpečného pohybu v silničním provozu „vidět a být viděn“.

Zvláště nyní, v nastupujícím temném období roku, je nutno upozornit na nutnost zajistit řádný stav osvětlení vozidel. Problémy mívají řidiči automobilů vybavených světly pro denní svícení za jízdy při snížené viditelnosti – za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu.

Na dálnici platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby stačil bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V noci, za mlhy, hustého deště, prostě kdykoliv. Nebezpečným nešvarem je předjíždění kamionů v hustém dešti, kdy se řidiči v levém pruhu plnou rychlostí řítí do rozvířeného neprůhledného vodního mraku. Pokud by se za ním nacházela jakákoliv překážka, je zaděláno na těžkou havárii.

„Opatrnost je namístě i v noci. Třetina obětí dálničních nehod přichází na evropských dálnicích o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích,“ shrnuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Jak má být motorové vozidlo osvětleno

Každé jedoucí motorové vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. To platí za nesnížené i snížené viditelnosti. Za nesnížené viditelnosti mohou být tato vozidla osvětlena tzv. světly pro denní svícení.

Zde je třeba připomenout, že světla pro denní svícení se mohou používat opravdu jen za dne za nezhoršené viditelnosti.

Jejich technické parametry jsou jiné než u světel potkávacích, slouží totiž jen ke zvýraznění přední části jedoucího vozidla, nikoliv k osvětlení vozovky a případných překážek na ní. Nemohou tedy být použita např. za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu. Je namístě zdůraznit, že i za dne za nesnížené viditelnosti je třeba dbát na řádné osvětlení motorového vozidla.

Řádné osvětlení vozidla za dne snižuje pravděpodobnost střetů o 8-15 procent, počty těžce zraněných o 20 a usmrcených dokonce až o 25 %.

Bezpečná rychlost za tmy

Vždy platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí jízdy, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Jak vyplývá z údajů Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, po přepnutí z dálkových světel na potkávací by rychlost jízdy neměla přesahovat 50 km/h. Jedině tak má šofér šanci včas zareagovat na chodce v černém oblečení či neoznačenou tmavou překážku. A to ještě za podmínky, že se plně věnuje řízení a jeho vozidlo má plně funkční a řádně očištěné světlomety.

Ovšem na dohledovou vzdálenost mají vliv i další faktory. Například znečištěné čelní sklo podle zjištění francouzské Association Prévention Routière snižuje viditelnost až o 30 %. Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o nemalých 30 metrů či naopak až 20x zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů.

Zde je dobré zmínit, že v závislosti na zatížení vozidla je třeba nastavit správný sklon světlometů, aby nebyli osloňováni ostatní účastníci silničního provozu a na druhou stranu aby byl také zajištěn jejich potřebný dosvit.

Vlečeme nepojízdné auto za tmy

Vlečné vozidlo musí svítit i za nesnížené viditelnosti potkávacími světly. Světla pro denní svícení tedy nepostačí. Vlečené vozidlo musí být povinně osvětleno jen za snížené viditelnosti, a to buď obrysovými, nebo potkávacími světly.

Při jejich poruše je třeba zajistit jeho osvětlení na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem. Tato světla musí být samozřejmě dobře viditelná, a aby splnila svůj účel, nesmějí být umístěna dále než 40 centimetrů od bočního obrysu vozidla.