ROZHOVOR S ANDREOU TÖGEL KALIVODOVOU

4. 4. 2019

Ženy často jedou na vlně multitaskingu za volantem: věnovat se maximálně řízení, zatelefonovat si, na semaforu domalovat oči a po očku kontrolovat, co dělají děti vzadu. Jak na tom je s řízením temperamentní operní pěvkyně a také maminka ANDREA TÖGEL KALIVODOVÁ, se dozvíte v našem rozhovoru.

Andreo prozraďte nám, co vše zvládáte dělat v autě?

Auto je moje pojízdná kancelář. V autě zvládám v pohodě všechno. Učit se, starat se o děti nebo telefonovat. Řadu telefonátů vyřídím přes handsfree. V autě mám na to totiž klid.

Jsem docela zkušená řidička, neboť jsem s dětmi zažila spoustu různých prekérních situací. Moje děti jsou výborní parťáci na cestách. Adriánek a Bastík v autě vůbec nezlobí. Nejsou takové ty uřvané děti. Milují auta a motorky. Jsou to dobrodruzi, prostě kluci, kteří milují jízdu autem. Nijak mě neznervózňují, abych se musela během jízdy na ně otáčet, což by mohlo být nebezpečné.

Minulý rok jsem měla poprvé vážnější nehodu, vyhýbala jsem se zvířatům. Jsem ale ráda, že se něco takového stalo. Když se něco takového stane, je to vztyčený prst. A když to odnesou v zásadě plechy, tak je to v pohodě. Tehdy jsem byla v autě bez dětí.

Změnil se váš styl jízdy po narození synů?

Zásadně se styl jízdy nezměnil. Vždycky jsem byla zodpovědný, bystrý, ukázněný – až příkladný řidič, dodržující předpisy. Vím, že jeden moment zbytečného „otočení se“, může znamenat fatální skutečnost. My si to s klukama za volantem opravdu užíváme. S dětmi jezdím zásadně velice pomalu a velmi opatrně.

Jaká jste řidička, když zrovna nevezete děti?

Za volantem si velice odpočinu. Jízda autem je pro mě relax. Není to pro mě žádný stres, tedy pokud nemusím parkovat v nacpaném obchodním centru. Je to pro mě příležitost si odpočinout.

Jen někdy, jedu-li sama a honím čas, tak jezdím rychleji. Když je někde doporučená rychlost 80 km/h, tak jedu trošku víc – kolem 90 km/h, což je špatně. Protože pak ty pokuty přijdou! (úsměv)

Prozradíte nám nějaký svůj nešvar za volantem nebo existuje nějaký řidičská situace, ve které se necítíte úplně komfortně?

Snažím se nešvary nemít. Jsem velice ukázněný řidič. Jezdím spolehlivě, opatrně a předvídám. Mám zodpovědnost za děti, které vezu. Dělat za volantem věci, které by se dělat neměly, nedělám. To se prostě nevyplácí.

Víme o vás, že už máte několikáté auto značky Peugeot. Čím si vás tato značka získala?

Peugeot neustále překvapuje. Modely Peugeot šly za dobu, co řídím, neskutečně nahoru. Jsou to krásná a bezpečná auta. Mě osobně se také líbí jejich francouzský šarm kloubený s tou jistotou. Tím, že zpívám ve francouzštině mnoho rolí, je to takové hezké spojení. Protože Carmen je ve francouzštině, teď dělám Prokofjeva také ve francouzštině. Takže si říkám francouzština, francouzská opera, francouzská auta, že to k sobě prostě patří.

Aktuálně řídíte model Peugeot 2008. Co se vám na něm líbí?

Peugeot 2008 je elegantní, pěkný a praktický model. Skvěle se mi s ním parkuje. Nejlépe se všemi auty, co jsem kdy měla. Ve městě je výhoda řídit Peugeot 2008, protože například v garážích Národního divadla se prostě blbě parkuje. Peugeot 2008 mají moje děti rády. Adriánek mu říká „červený závoďák“. Také je výborné, že auto mě upozorňuje a hlídá délku hovoru přes handsfree. Případně mě po 10 minutách uporozoní, že už mluvím dlouho. Hlídá to tak mou koncentraci při řízení.

Máte v autě nějaký talisman? Zajímalo by mě, zda třeba i používáte nějaký rituál před přestavením?

Mým rituálem je špičkové rozezpívání. Hlas musí sedět, tam kde má být. Koncentrace mysli a uvolnění – to je můj praktický rituál. Co se týče talismanů, máme s manželem v autě takový marocký kříž, který symbolizuje bezpečnou cestu domů. To je hezký talisman.

Jak vlastně zvládáte roli matky společně s rolí špičkové opěrní pěvkyně – vynikající mezzosopranistky?

Minulý rok byl náročný. Byla jsem unavená a vyčerpaná po všech stránkách. To je ale úplně normální věc. Jsem ale člověk, který má teorii „co tě nezabije, to tě posílí“. Proto se snažím vzít z negativních věcí, ty pozitivní. Pak se hned narovnat a jít dál s cílem a vizí, že vše bude zalité sluncem.

Naučila jsem spoustu věcí si organizovat. Tento rok je skvělý, že Bastíček začal chodit do školky. S jedním dítětem je to úplně jiné než s dvěma, ještě když jsou 2 roky po sobě.

Máme úžasné děti, naši kluci jsou chytří a bystří, někdy až „vyčůraní“. Jsou to kluci se vším všudy. Neposedí. Hluční… Lhala bych, kdybych říkala, že je to brnkačka. Je to velká odpovědnost. Je to někdy hodně náročné. Přesvědčila jsem se ale o tom, že s úsměvem jde všechno líp. Mnoho energie a síly mi dodalo turné na konci roku. Jsem šťastná, že vše plyne, tak jak má. Moc si to s dětmi užíváme…

Na čem aktuálně pracujte? A jak moc dopředu máte plný diář?

Hudba a opera je něco výjimečného. Když se to podaří a krásně poskládá, tak je to jedinečný zážitek. V současné době spolupracuji s Bárou Kodedovou-Šporclovou na krásném příběhu o Emě Destinové. Máme svoje trio Opera Divas, kde s Terezou Mátlovou a Pavlínou Senic připravujeme krásné koncerty. Realizuji projekt Věčná Carmen. V Národním divadle se těším v dubnu na opakování mé srdeční Bizetovi Carmen a hlavně v květnu na premiéru opery Sergeje Pokofjeva Láska ke třem pomerančům. Čeká mě také řada koncertů po celé republice. Ovšem nesmírně se těším na vánoční Lucernu. Můj splněný sen s Mariánem Vojtkem v prosinci. Poselství Vánoc. Jsem věřící člověk, miluji adventní čas a krásnou vánoční atmosféru a hudbu. Těším se proto na klasický repertoár a také vánoční písně, které s Mariánem předvedeme.  To bude odměna, tento koncert si hodlám opravdu užít. Divákům, kterých si nesmírně vážím, zde předáme potřebnou energii a tu správnou vánoční náladu a atmosféru. To bude skvělé završení roku.

Všem přeji hodně úsměvů i za volantem, žádný stres, žádné zácpy. Krásné jaro. Ať každý den stojí za to!

Děkujeme za rozhovor a přejeme Andree šťastné kilometry!

Více na webu Peugeot