Inovace Toyoty, které zvýšily pohodlí při cestování
27. 12. 2019
Za úspěchem modelů Toyoty, včetně tak revolučních jako jsou Prius, RAV4 nebo Lexus LS400, stojí inovace, o kterých se moc nemluví, ale bez nichž by tyto vozy nebyly tak zdařilé. Některá řešení usnadňují řízení, jiná ovlivňují bezpečnost a pohodlí při jízdě. Seznam inovací, které Toyota přinesla do světa automobilového průmyslu, je úctyhodně dlouhý.
1974: Hydraulický posilovač řízení s účinností závislou na rychlosti jízdy
První systémy řízení s hydraulickým posilovačem se objevily v 50. letech 20. století, nejprve ve Spojených státech, později i v Evropě. Zásadně zvyšovaly pohodlí při řízení a manévrování s vozem. V té době se využívaly výhradně v nejdražších modelech, v luxusních limuzínách, ale i v některých nákladních automobilech.
Skutečnou revoluci představoval posilovač řízení firmy Toyota. V říjnu 1974 debutoval model Crown páté generace s inovativním systémem s elektronickým posilovačem. Při pomalé jízdě nebo během parkování působil s plnou silou, avšak při vyšších rychlostech snižovaly speciální pístové ventily tlak hydraulické kapaliny v systému. Řízení vozu tak bylo stabilní a precizní. Postupně se tohoto inovativního řešení dočkaly i jiné modely Toyoty vyšších tříd.
1989: Panely z laminované oceli tlumící vibrace karoserie
Tichý interiér je ukazatelem pohodlí. Čím méně decibelů, tím lépe. Komfortní vůz se vyznačuje rovněž účinným ztlumením všech otřesů a vibrací přenášených z kol a zavěšení na karoserii a do jejího interiéru. Je přirozeně nemožné zcela eliminovat otřesy a chvění, nicméně konstruktéři se předhánějí v řešeních, která tyto nepříjemné efekty sníží na minimum.
V 80. letech se při práci na prototypu Toyoty Celsior, která je mimo Japonsko známá jako Lexus LS400, stala prioritou právě redukce hluku a vibrací uvnitř auta. Na pohodlí měla vliv řada faktorů: perfektně doladěné zavěšení, výborně zvolené tlumicí materiály, vhodná síla skel a úprava čalounických prvků v interiéru.
1994: RAV4, nedostižný vzor SUV
Který z výrobců vymyslel segment SUV? Jedni si myslí, že prvním takovým autem byl Ford Bronco (1966), jiní, že prvenství patří americké firmě International Harvester, která v roce 1960 uvedla model Scout 80. Další se domnívají, že prvním SUV byla Lada Niva, čili WAZ 2121 (1977) nebo Land Rover Discovery Mk. I (1989).
Prvním globálním SUV evropského typu, tedy autem se zvýšeným zavěšením a terénními schopnostmi, ale se samonosnou karoserií místo konstrukce na rámu, byla Toyota RAV4. Vůz vznikl s využitím populárních mechanismů modelů Corolla a Carina, nejprve s třídveřovou karoserií. Debut se odehrál v květnu roku 1994 v Japonsku, během příštích několika měsíců se automobil dostal do Evropy a na jaře 1995 se už v USA prodával v pětidveřové verzi.
1999: První motor s třípólovými iridiovými zapalovacími svíčkami
Od úsvitu automobilových dějin konstruktéři motorů hloubali nad tím, jak dosáhnout optimálního vznícení směsi paliva a vzduchu. Z letectví převzali dvě svíčky na válec, experimentovalo se s jejich délkami, počtem elektrod a materiálem, z něhož byly elektrody vyrobeny.
V 80. a 90. letech se jako vrchol úspěchu jevila svíčka s platinovými elektrodami. Neustálá honba za účinnějším spalováním směsi, lepšími výsledky a nižší spotřebou stále dražších pohonných hmot způsobily, že na začátku 90. let Toyota a Nippondenso (od roku 1996 Denso Corporation) zahájily práce na novém typu svíček.
2000: Vyrovnávací hřídel s ozubenými koly z umělé hmoty
Vysoká úroveň chvění a málo kultivovaný chod motorů je další problém, s nímž od počátku konstruktéři bojují. Jednotky s osmi, dvanácti, či dokonce šestnácti válci se montují pouze do několika vysoce výkonných sportovních modelů nebo luxusních limuzín. Co ale s nejpopulárnějšími čtyřválcovými motory?
Řešení nabízela vyrovnávací hřídel, někdy montovaná také v páru. Vyrovnávací hřídel nebo hřídele se nacházejí v bloku pohonné jednotky. Pohání je kliková hřídel, ovšem otáčejí se rychleji než ona, pomocí výstředníku, v protisměru. Vyrovnávací hřídele eliminují chvění a vibrace vznikající během posuvného a rotačního pohybu pístů a ojnic.
2003: První sériově vyráběný elektrický kompresor klimatizační soustavy ES18
Když se v prosinci 1997 představil první hybridní vůz Toyota Prius, automobilový svět oněměl překvapením z množství použitých inovací. Koncepce hybridu byla známá už v první dekádě 20. století, ovšem až projektanti Toyoty zdokonalili toto řešení natolik, že bylo možné uvést ho na komerční trh. Výhody hybridního pohonu byly zjevné.
V té době, ke konci 90. let, se standardní výbavou kompaktních vozů stala klimatizace. Počítalo se s ní také ve standardním provedení prvního modelu Prius. Zde ale vyvstal problém: kompresor klimatizace poháněl spalovací motor pomocí řemínku, čili tradičním způsobem známým z aut tradičního typu. Jestliže se však vůz pohyboval pomocí elektromotoru, přišel kompresor o pohon a vypínal klimatizaci. Omezená účinnost klimatizace v horkém kalifornském klimatu, kam směřovala většina Priusů první generace, kazila radost z nového vozu.
Více na webu Toyota