Naše laponská expedice III. Lofoty a Abisko

7. 8. 2017

Cíle naší expedice Polární liška se pozvolna naplňují! Se čtyřkolkou Škoda Octavia Scout jsme se dostali až do nejsevernějšího bodu Evropy. Magický Nordkapp nás okouzlil svými planinami a zasněženými vrcholky. Teď nás čeká cesta Laponskem zpátky. Na trase ale ještě máme Lofoty a Abisko – zlatý hřeb naší výpravy!

Den 10. Přes fjordy na jihozápad

Ráno rychle spakujeme stan a vyjedeme s Octavií díky pohonu 4×4 s přehledem zpět na kopec, kde je hlavní cesta. Z Nordkappu nyní máme namířeno 550 kilometrů jihozápadním směrem do nejrušnějšího města v severním Norsku – Tromsø. Cesta nám krásně ubíhá a dojezd na navigaci se pomaličku zkracuje, krajina kolem je zde uhrančivá, fjordy, krásné vyhlídky, zasněžené štíty. Na 70. rovnoběžce se nám naskytuje příležitost navštívit unikátní skalní rytiny ve města Alta na útesech z doby před 6000 lety.

Před Tromsø se musíme dvakrát přetrajektovat přes fjordy. Loď má během dne hodinové intervaly a není plná. Díky dobrému výhledu z Octavie se dokáži snadno nalodit na menší trajekt. Krásně se nyní plavíme, aniž by nám to zásadně měnilo plány. Za devět hodin jsme v cíli naší dnešní cesty.

Tromsø je nazýváno „Bránou Arktidy“. Právě odsud vyplouval na své polární expedice Fridtjof Nansen nebo Roald Amundsen. Abychom se dostali do centra města, míjíme arktický kostel a přejíždíme impozantní klenutý most. Zaslouženě se občerstvujeme v místním nejseverněji položeném pivovaru na světě a popíjíme správně orosené pivo Mack.

Dva dny na Lofotech

Cestou z Tromsø projíždíme Lyngenskými Alpami, impozantní krajinou tvořenou ledovci a stále zasněženými rozeklanými vrcholky. Dnes nás čeká nejkrásnější kout Norska – Lofoty. Přijíždíme sem od Narviku přes ostrov Vestvågøy, který je s pevninou spojen dalším pohledným mostem. Rozeklané vrcholky tyčící se přímo z azurového moře působí jako z ráje. Nejjižnější ostrov patří vůbec k nejpohlednějším.

Z fotografií se ani nechce věřit, že zde fouká a teploty dosahují kolem 12 stupňů. V zimě nabízejí nehostinné Lofoty romantické pohledy s malebnými rybářskými vesničkami s dřevěnými chaloupkami se stojany na sušení tresek. Po pěší túře ve finské Oulance vyrážíme na trek i na Lofotech. Blízko poslední lofotské vesničky jménem A vede náročnější túra k chatě Munkebu.

Po půlkilometrovém stoupání nabízí úžasné pohledy na 25 různě velkých čirých jezer. I tady si užíváme přírody plnými doušky a vydáváme se autem mimo běžné trasy. Octavia nás vyveze až k odlehlé skále s krásným výhledem do zátoky. Takový výhled jako my dnes z okna hotelu určitě nikdo nemá…

Den 13. a 14. Laponské sbohem v Abisku

Třetí den na Lofotech pro nás znamená cestu z vesničky A po hlavní lofotské vyhlídkové silnici zpět. Míjíme krásné skalnaté hory s výhledem na fjordy a zasněžené vrcholy, projíždíme přes hraniční norsko-švédskou planinu s množstvím jezírek.

Posledním plánovaným dílčím cílem naší expedice je „brána do Laponska“ – Národní park Abisko. Zdejší pohoří Lapporten je za slušného počasí vidět přímo z malého městečka Abisko u jezera Torneträsk. Právě odsud startuje oblíbená túra Kungsleden (Královská cesta) vedoucí přes planiny, březové lesy, ledovce a údolí kolem jezer a vodopádů. Trasa se sem táhne 450 kilometrů ze středu Švédska. My si právě z Abiska už předem naplánovali část ze 110 kilometrů dlouhého treku Nikaluota-Abisko. Na této trase leží totiž nejvyšší švédská hora Kebnekaise (2106 m) a ujdou ji celou každoročně více než dva tisíce lidí v rámci Fjällräven Classic. Loni bylo nejmladšímu účastníkovi 17 měsíců a nejstaršímu 77 let. Nám je bohužel tato nádhera odepřena. Ačkoliv v průvodcích píší, že se jedná o nejsušší část Švédska, oba dva dny nám tu vesele lije a mlha se vzdouvá nad pohořím Lapporten.

Vyhlášená brána do Laponska se nám nechce ukázat ani zčásti… Měníme proto původní plány, Abisko si necháme někdy na příště a jedeme dál.

Míjíme Kirunu – takový velký Horní Jiřetín, kde se odnepaměti doluje železná ruda. Řada historických domů už byla přemístěna o pár kilometrů dál, aby těžba mohla pokračovat. Na naší dnešní trase protínáme hranici severního polárního kruhu, směřujeme na jih a navštěvujeme městečko Gammelstad se středověkým kostelíkem a stovkami starých dřevěných domků, chráněné UNESCO. Prohlídka nám trvá déle. Je tu sraz místních majitelů amerických klasik.

Nakonec přespíme v nedalekém univerzitním městu Luleå a ráno pokračujeme na jih podél Botnického zálivu.

Den 15. Potěšení na cestě z Örnsköldsviku

Dnes nás čeká trasa co nejdále na jih jak to půjde. Stále však musím myslet na to, že jsme kvůli počasí nešli túru do Kungslegenu. Měl to být jeden z vrcholů naší expedice…

Krátkou zastávku děláme v Örnsköldsviku, abychom zjistili, kde v okolí je možné podniknout kratší trek. Počasí se totiž trošku umoudřuje. Máme to! Blízko odtud je v okolí Botnického zálivu vysoké pobřeží zvané Hoga Kusten. Nálada se mi zlepšuje i proto, že tu má podnikový obchod švédská značka Fjällräven. Stihnu tedy rychlý nákup, do Octavie se pár tašek ještě vejde. Odolné a nadčasové outdoorové oblečení ještě náležitě podrobím zkoušce při túře. Trek v Hoga Kusten, přímo v srdci národního parku Skuleskogen, začíná krásnou pobřežní scenérií. Jdeme bujnou krajinou a kolem písčitých zátok. Druhá polovina túry je náročnější díky dešti a stoupání. Jdeme lesem, po kamenech a kořenech, vystoupáme na vrchol. Pak ještě jdeme přes dvě jezera vstříc 200 metrů hlubokému kaňonu, na nějž nakonec vystoupáme.

 

Je tu výhled na moře ostrůvků, které leží v Botnickém zálivu. Nádhera, naposledy se rozhlédneme a jdeme zase zpátky. Míjíme pár promoklých výletníků, my jsme v suchu… Tak a teď zas do auta.

Cesta na jih vede po rychlostní silnici a dálnici, kde se dá jet až 130 km/h. Takový luxus jsme zažili naposledy kolem Varšavy. Na dálnici míjíme vystavená letadla u Linköpingu, sídle značky SAAB, kde se vyrábějí Gripeny. Nakonec se nám podaří nad ránem (už v naprostém šeru) dojet až do Stockholmu. Dohromady jsme dnes najeli pěknou dávku kilometrů, konkrétně 907 km autem, a to nepočítám 18 kilometrů pěšky po Skuleskogen. Kupodivu se po vysednutí z auta necítím unavená. To asi ty všechny zážitky (a komfortní podvozek)…

Den 16. a 17. Přes moře zpět

Ráno se probouzíme až kolem poledního. Vypadá to, že už jsme zpět v urbanizované civilizaci. Stockholm se rozkládá na 14 ostrovech propojených 57 mosty. Voda v jezeře uprostřed města je tak čistá, že se v něm místní koupají a loví ryby. Po procházce starým městem Gamla Stan vyrážíme i do dalších čtvrtí, které mají také atmosféru, a navíc nabízejí úžasné gurmánské zážitky. Odpoledne opět zvedáme kotvy a jedeme jižněji do Malmö, třetího největšího švédského města.

Poslední den je pomyslnou třešinkou na dortu naší expedice cesta přes nejdelší most v Evropě. Pekelně drahý přejezd přes Oresundský most mezi Švédskem a Dánskem je zážitek. Velká škoda, že kvůli chráněnému přírodnímu prostředí nemůžeme zastavit a udělat fotografii.

Na most volně navazuje dánský podmořský tunel. Díky němu jsme z Malmö za chvíli v Kodani. Kéž bychom stejně rychle byli v Německu… Trajekt z Gedseru nám jede do Rostocku až po poledni, do přístavu ale dojíždíme zrovna ve chvíli, kdy se naloďují auta na dopolední trajekt. Zkoušíme štěstí. Trajekt není plný a my se dostáváme na dopolední loď. Vzdálenost 187 km lodí urazíme na dvě hodinky. Teď už jen po německé dálnici přes Berlín, Drážďany a Ústí bezpečně domů a severská expedice ženy v autě bude splněna. Škoda jen, že v našich zeměpisných šířkách není v noci za jízdy tolik vidět jako na severu.

A jaká je tedy bilance naší expedice se čtyřkolkou Octavia Scout? Celkem 8833 najetých kilometrů, 101 sobů na cestě, 98 kilometrů pěších túr, 9 navštívených zemí, 5,5 litru průměrná spotřeba Škody Octavia Scout 4×4, 4 plavby lodí a dosažení úctyhodné zeměpisné šířky 71°10′21″. To vše se dá zvládnout za 17 dní…

Skandinávie a design

Nemuseli jsme se vypravovat na sever, abychom objevili kouzlo zdejší přírody a designu. Zejména severský bytový design je i v Česku velmi oblíbený. Zajímavé je, že byl ekologický a orientovaný na sociální zodpovědnost dřív, než tyto pojmy přišly do módy. Předmětům nechybí pokora ke každodennosti a promyšlená jednoduchost. Nejde je ale jen o bytový design. Jeden skromný, jednoduchý batoh s liščím logem si získal srdce mnohých z nás, kteří chtějí nejen funkční a nadčasový batoh, ale zároveň rádi přispějí na smysluplnou věc. Ostatně během naší expedice jsme těchto batohů potkali stovky. To znamená jednu dobrou věc. Koupí batohu Kånken bylo zachráněno zas o pár ohrožených polárních lišek (švédsky „fjällräv“), které daly značce její jméno, víc.

#zenavaute #expedicepolarniliska #skodaoctavia #octaviascout #4×4 #nordkapp #lofoty #laponsko #fjallraven #abisko #oulanka

Více na webu Škoda Auto