Dlouhodobě vysoké teploty však negativně ovlivňují výkon motoristů. A nejen jich, neblahý vliv mají i na chování cyklistů i chodců. Účastníci silničního provozu mívají problém s udržením potřebné koncentrace, pomaleji reagují a snadněji se unaví. Vliv silné únavy (způsobené horkem) je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi.
Foto: Sabina Kvášová
„Na silnicích se pohybuje velké množství pomaleji a hůře reagujících lidí. Ti navíc bývají nervóznější, náchylnější k rizikovému i agresivnímu jednání. Prosluněné letní počasí ke všemu vyláká na silnice větší počet cyklistů a motocyklistů. To s sebou nese zvýšené riziko výskytu vážných dopravních nehod,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Navíc tropické noci negativně ovlivňují kvalitu spánku. Ráno pak na silnice nejednou vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto snadno zvýší úroveň únavy nejednoho účastníka silničního provozu nad kritickou mez. Pravděpodobnost, že řidič zaviní nehodu, narůstá až sedminásobně.
Zvýšené riziko vzniku nehody vlivem únavy hrozí v hlubokých nočních hodinách, konkrétně od druhé do páté hodiny ranní. Únava ovšem může udeřit i během dne, a to nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou.
Opatrní by ovšem měli být i řidiči amatéři, kteří v době letních dovolených vyrážejí na dlouhou vzdálenost. Mnohahodinové soustředění se za volantem spojené s nezvykem zdolávat v jednom kuse mnohasetkilometrové přejezdy po přetížených silnicích může být opravdu velmi nebezpečné.
Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plnou polovinu, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě. Avšak po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až osmkrát. Pocit absolutního bezpečí pro unavené řidiče je falešný zvláště na dálnicích. Dle francouzské Association Prévention Routière tam právě oni způsobí každou třetí tragickou nehodu.
Foto: archiv webu
Cestujeme za horka bezpečně
Před delší cestou je třeba se kvalitně vyspat. Pozor především na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel. Současně je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin. „Už lehká dehydratace má na výkon řidiče stejný vliv jako alkohol v jeho krvi ve výši nad 0,8 promile. Riziko zavinění nehody vzrůstá zhruba sedminásobně,“ varuje Roman Budský.
V kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko, ovšem v případě vozidel vybavených klimatizací ani mrazivý chlad. Dlouhá monotónní jízda po dálnici, pohled upřený do dáli, pravidelně se míhající přerušované čáry vodorovného značení, to vše může být uspávající. Je dobré tu a tam na chviličku přejet očima ze strany na stranu.
A nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné, místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny.
Určitě nezapomeneme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě šoférovi nezaškodí krátké zdřímnutí si. Řekněme na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
